Proč se generační rozdíl stále prohlubuje

O tom, že si mezi sebou jednotlivé generace příliš nerozumí, se psalo již v antickém Řecku. Tento rozdíl mezi jednotlivými věkovými skupinami tedy není nic nového. V dnešní době se však o něm mluví více, než kdy dřív, a není to náhoda. Faktem totiž je, že se stále více prohlubuje a také stále rychleji roste.

 

 

Má to samozÅ™ejmÄ› svůj důvod. Tím je pÅ™edevším pÅ™ekotný vývoj technologií, ke kterému v posledních nÄ›kolika desetiletích dochází. Každá taková velká zmÄ›na totiž zákonitÄ› znamená i zmÄ›nu životního stylu a hodnot, které daná generace vyznává. A vzhledem k tomu, jak rychle se v dneÅ¡ní dobÄ› mÄ›ní, není divu, že si například vnouÄata s babiÄkami a dÄ›deÄky příliÅ¡ nerozumí.

 

K tomu pÅ™ispívá i to, že ve stáří již není mozek ani zdaleka tak pružný. Hůře tedy jednak chápe nové vÄ›ci, a také se obtížnÄ›ji smiÅ™uje se zmÄ›nou. ÄŒasto tedy nechápou, proÄ se ti mladí chovají tak, jak se chovají, když za jejich mládí byly důležité naprosto jiné vÄ›ci.

 

 

Je vÅ¡ak potÅ™eba pÅ™iznat, že to platí i obrácenÄ›. Mladí lidé si dnes nedokážou pÅ™edstavit, jak kdysi žili lidé, kteří jsou dnes staří, a co pro nÄ› bylo důležité ke spokojenému životu. Nepoznali totiž nic jiného, než to, co znají, a i když se snaží pochopit, že to v minulosti mohlo být i jinak, jejich podvÄ›domí není schopné tuto skuteÄnost integrovat.

 

Co se s tím tedy dá dÄ›lat? Jediné Å™eÅ¡ení je snažit se obÄ› skupiny sblížit, například seniorům pomáhat pochopit moderní svÄ›t a mladým lidem zase pÅ™ibližovat, jak se žilo kdysi. Problém je vÅ¡ak v tom, že to by obÄ› skupiny musely chtít. A aÄkoliv se mezi nimi rozhodnÄ› najdou výjimky, naprostá vÄ›tÅ¡ina z nich o to nemá zájem. A to je Å¡koda, neboÅ¥ jedna od druhé se má rozhodnÄ› Äemu nauÄit. Tyto lekce vÅ¡ak bohužel zůstanou nevyužity, což Å¡kodí obÄ›ma stranám. Vyžaduje to vÅ¡ak více úsilí, než jsou lidé obecnÄ› ochotni dát.